„…život až na dřeň…ten vede mé pero…“

Když se řekne DEPRESE....

03.10.2014 15:41
Vážení, milí příznivci a čtenáři!

Již nějaký čas zde na svých facebookových stránkách, na YouTube i na webu zveřejňuji nejen vše ke své literární tvorbě, vydaným knihám a akcím s touto mou činností spojených, ale i svůj životní příběh. Osud a pocity člověka, který od dětství žije s duševním onemocněním - depresemi.
Rozhodně to však nedělám pro sebe, cílem není "vypovídat" se ze svého trápení, nehledám ani řešení pro své potíže. Svou nemoc již velmi dobře znám, vím, jaká má úskalí, a víceméně se s ní stále učím žít. Snad se mi to jakžtakž daří. Myslím, že každý, kdo depresemi trpí, prožívá něco obdobného a hledá si svůj způsob, jak nepodlehnout, jak sladit depresi se svým bytím...

PROČ jsem se tedy rozhodla k této osobní otevřené zpovědi?

Je to jednoduché - znám celou řadu mně blízkých anebo obecně známých lidí, které rovněž trápí deprese či jiná podobná duševní nemoc. Vím tedy nejen z vlastní zkušenosti, jak negativně jsou psychické choroby vnímány společností. Málokdo je přijímá jako skutečnou nemoc a dívá se na depresivního jako na pacienta s vážnou diagnózou. Naopak je takový člověk často považován za lenocha, simulanta, slabocha bez dostatečné vůle.... Deprese nejsou lidmi pochopeny, naopak velmi často jsou silně zlehčovány. Duševně zdraví mají sklon depersivnímu člověku radit, jak by si se svou nemocí měl poradit, posílají ho do přírody, k moři, do fitcentra, kamkoli...Anebo s nesmyslnou jistotou tvrdí, že pomůže to či ono. Případně, což je nejhorší, se mu rovnou vysmějou s tím, že "depky" má dnes každý. "Depka", tedy občasná špatná nálada, ovšem není nemoc a takovýto přístup depresí postiženému VELMI ubližuje!
Z deprese se nikdo nedokáže vyléčit sám. Je to onemocnění napadající duši i tělo, působí postiženém neuvěřitelnou duševní bolest, paralyzuje ho i v běžných denních činnostech, útočí obrovskými úzkostmi, pocity méněcennosti, smutku, beznaděje... Oslabuje fyzicky, krade spánek i chuť k jídlu, bere energii. Mnohdy je trápení tak velké a tak hluboké, že nemocný sáhne k tomu nejradikálnějšímu řešení - k sebevraždě. Smrt považuje za jediné možné východisko ze své trýznivé situace. Bohužel nebezpečně vysoké procento depresí postižených skutečně tímto způsobem své nemoci podlehne....
Stejně jako celá řada jiných nemocí má i deprese různé stupně, od mírných forem po ty těžké a obtížně léčitelné. Lehčí deprese lze zvládat kvalitní psychoterapií vedenou zkušeným psychologem, případně jinou alternatnivní metodou. S těmi těžšími už musí pomáhat léky (ovšem nutno podotknout, že tato "chemoterapeutika" - nebojme se je takto nazvat - nefungují vždy tak, jak mají), případně pobyty v psychiatrických léčebnách (ani ty nejsou všemocné, často spíš uškodí než pomohou). To vše však tak jako tak neřeší podstatu deprese, pouze tlumí symptomy, neboli projevy této nemoci. Ten, komu antidepresiva nebo kombinace antidepresiv s antipsychotiky zabírají, bez nich nemůže normálně fungovat. Kdyby z nějakého důvodu o svůj lék přišel a nemohl ho pravidelně užívat, byl by zpátky v té mizérii, v níž byl předtím, než začal s léčbou. Ten, komu chemická léčba nepomáhá, je na tom ještě podstatně hůř. Nemá ani tu berličku, o kterou by se mohl opřít a na boj s depresí je zcela sám.
A že je to BOJ v pravém slova smyslu. Leckdy je obtížné už jen vstát z poslele, učesat se, převléknout...natož pak přimět se k další činnosti. S leností to však nemá nic společného. Depresivní člověk oproti línému má "radost", když se mu něco podaří. Uvařit večeři. Nakoupit. Vyhodit smetí do popelnice. Zapnout pračku.
Zdá se vám to přitažené za vlasy? Bohužel není. A bohudík pro vás, protože střet s depresí v pravém slova smyslu je opravdu drtivý.
Deprese je skutečně zhoubná nemoc duše, a kdo ji nepoznal, nedokáže ji pochopit.
Ráda bych však apelovala na všechny, kdo ji neznají, aby ji alespoň zkusili respektovat. Aby dokázali přijmout duševně nemocné a neměli z nich nepříjemné pocity. Oni za svou nemoc skutečně nemohou, vybrala si je a je na nich, aby se s ní poprali. Není to lehké... naopak.
Držím palce všem bojovníkům a těm, kteří jsou jim nejblíže. A věřím, že se nám všem společně podaří vrhnout na otázku depresí více světla. Že tím pomůžeme lidem, které tato nemoc trápí, protože právě přijetí, respekt a láska je to, co v jejich těžkém stavu může trochu pomoci.

Děkuji vám všem za sdílení mých příspěvků i videí a šíření osvěty k opravdu vážnému problému - DEPRESÍM.

Vaše MH

Odkazy:
https://www.youtube.com/watch?v=FdvY_fuVS44
https://www.youtube.com/watch?v=UdEhfKoXh1Q
https://www.youtube.com/watch?v=zHtVkWxxquM
https://www.youtube.com/watch?v=wXya519xEt4
https://www.youtube.com/watch?v=xAIvIRWqdYk